Ledová historie

Bruslící Pražané na Vltavě mezi Novým Městem a Smíchovem, poblíž Vyšehradu

Budova správy ledáren






Doprava ledu do Branické ledárny



Hokejový zápas na Mistrovství Čech u Střeleckého ostrova

Ledování u Mánesa ve 30. letech

Kluziště na Střeleckém ostrově

Kluziště v zahradní restauraci na Střeleckém ostrově v roce 1869

Ledaři z Braníku

Branické ledárny: interiér ledové haly



Branické ledárny: historické foto z doby vzniku ledáren



Ledování u Šítkovských mlýnů kolem roku 1900

Znovu a čitelněji (ve větším rozlišení) publikuji historické fotografie (spolu s doplňujícími texty), které osvětlují jeden z důvodů, proč by právě muzeum ledu měla na Vltavě vzniknout - jak byl říční led využíván v minulosti. Pak jsou také ukázkou toho, co by mohlo být vystaveno ve volně přístupné části muzea.

Muzeum ledu - finální podoba





Konzultace 16. 5.: Špatná cesta

Při tvarování hmoty muzea jsem se vydala špatnou cestou..

Měla jsem dvě možnosti jak ke tvarování hmoty budovy přistoupit. Buď vycházet z vlastností ledu jako materiálu a ty zpodobnit ve fasádě (při tom hmota by ledové kry sice připomínala, ale spíš vzdáleně, nebyly by rozpoznatelné na první pohled) anebo se striktně držet hmoty ledových ker, toho jak vznikají, jak vypadají. Možnost první byla dnes shledána nevhodnou. (Tento příspěvek bude zřejmě bez obrázků, těch několik skic a schematických řezů snad ani nestojí za prezentování a hlavně nikam nevedou..)

Rychle se tedy vydávám cestou druhou, doufejme k cíli vedoucí.

Nakonec přidám přecijen nějaký ten obrázek - nástin toho, jak by mělo muzeum vypadat zvnějšku - jeho ambicí je přitáhnout kolemjdoucí právě svým vnějším vzhledem. Vkládám s vědomím toho, že s konkrétním tvarem je ještě potřeba pracovat..

A ještě příklad toho, jak by to mohlo vypadat uvnitř v občerstvovací části.



"Ice bar Střelečák" včetně připomenutí historie ledařství (na čb fotkách cesta ledu do branických ledáren a ledaři při práci)



Ostrov ledu

Při hledání vnější podoby mého muzea Vltavy jsem došla k inspiraci ledovými krami, které vznikaly v dřívějších dobách právě i na Vltavě. Budova by měla svým vnějším vzhledem tyto kry připomínat. V této souvislosti jsem se i rozhodla pro bližší zaměření mého muzea - bude se jednat o muzeum ledu.

Místo by mělo sdružovat různé aktivity, skutečnosti a informace s ledem související a zároveň připomenout význam ledu pro Prahu v minulosti a také jeho možné využívání v současnosti. Člověk zde bude mít možnost přímého kontaktu s ledem (což je v dnešní době čím dál méně možné). Zároveň by se mělo jednat i o jakousi netradiční turistickou atrakci.

Umístění ostrova

Zvolila jsem jižní cíp Střeleckého ostrova. Objekt by měl připomínat spíše naplavené říční kry než ledovec v oceánu. Proto je umístěn na pevnině a také na místě, kde je naplavení teoreticky možné - ne tedy např. na severním konci tohoto ostrova.

Mezi další uvažované (ale zavrhnuté) lokality patřily:

• Podlouhlý ostrůvek (pozůstalá část bývalé hráze) v Braníku – zajímavá lokalita z hlediska historického (Branické ledárny, údajně nejstudenější místo v Praze), ale z hlediska zamýšleného tvaru budov nevhodné.
• Severní část Žofína



• Samostatně stojící ostrov, nově vytvořený – asociuje spíše ledovec než naplavené říční kry. 

Muzeum Vltavy

Historie spojená s řekou Vltavou je jistě zajímavá, ale například v připomínání toho, že kdysi se po ní plavily sto metrů dlouhé vory přepravující rakouskou sůl a další potřebné suroviny nevidím žádný velký přínos. Současné společnosti už to asi moc neřekne a hlavně pro plavení vorů už nejsou na řece podmínky (kvůli výstavbě přehrad).

Smyslem mého muzea by bylo poukázat na současné využívání a hlavně zneužívání Vltavy. Mělo by podnítit mezi návštěvníky větší zájem o řeku.

Náplň, funkce muzea:

• Návštěvníci si uvědomí (zjistí), proč je Vltava tak znečištěná (což je asi hlavní příčina toho, proč se lidé ve Vltavě nekoupou, proč se u Vltavy a ve Vltavě nežije tolik jako dřív..)
• Muzeum by mělo návštěvníky přimět, aby se více zajímali o to, co se s Vltavou děje, jak je využívána a uvědomili si, že Vltava kdysi (ale ne zas tak dávno) čistá byla.. a snad by být zase mohla.

Podoba muzea - Varianta A) Nádrž.

• Nádrž, ve které bude vltavská voda s živočichy, rostlinami, ale i odpadky.. + znázornění míry znečištění
• Mohlo by být více nádrží – akvárií, která by znázorňovala různá období – bylo by vidět, jak se voda v řece postupně mění. Možné využití nějakého záření, které by ukazovalo míru znečištění (něco jako znázornění tepelných úniků budov)

Podoba muzea - Varianta  B) Jen oddělení sklem od řeky

• Prosklená schránka, do které člověk vleze a pozoruje přes sklo Vltavu..
• Možná úskalí: voda je špinavá – není moc vidět skrz..
• Potřeba vyřešit uzavření seshora – kvůli zvedání hladiny, povodním..

Co všechno na vltavském ostrově bude?

• Prohlídka Vltavy v Praze (nádrž) – živočichové, rostliny, znečištění
• naučné tabule - na nich jednak žijící ryby a rostliny, jednak info o znečištění – co všechno řeku znečišťuje a jaké to má dopady
• obchod (SHOP) ? odpad balený do dárkového balení a takto prodáván návštěvníkům – turistická atrakce
• Historické fotky – jak byla Vltava využívána dřív..
• Ještě bych chtěla nějak zakomponovat přímý kontakt s vodou, který považuji za důležitý

Našla jsem podobný projekt, který vznikl v ateliéru Hájek - Hulín na FA ČVUT, autorem je Adam Vilímek.

Adam Vilímek: Akvárium (studentský projekt)

Adam Vilímek: Akvárium (studentský projekt)

Výstava o řece Otavě

Navštívila jsem tuto výstavu v Prácheňském muzeu v Písku. Jen krátce pozitivní a negativní dojmy..




model části voru v měřítku 1:1

  Zajímavý byl model voru 1:1 (přesněji tedy jen jedna jeho část, takovýchto částí bývalo za sebou pospojovaných kolem osmi..) s pohyblivým veslem, které už samo o sobě šlo ztěží zvednout.. natož ještě odporovat říčním proudům!). Pak bylo možné vyzkoušet si rýžování zlata (ve zjednodušené podobě). Autoři výstavy se snažili o zachycení řeky Otavy z různých úhlů pohledu (řeka v minulosti - podrobná historická mapa, geologické podmínky, vorařství, fauna a flora, sport, trampování, Otava v umělecké tvorbě...)

Negativně bych hodnotila asi jen příliš informací na poměrně malém prostoru (výstavě byla věnována jen jedna malá část budovy, současně probíhají další stálé expozice a výstavy).

V dalších příspěvcích můžete očekávat shrnutí informací o řece Vltavě, které jsem se dozvěděla, a také konečně něco k mému vlastnímu návrhu.

Závěr ze středečních kritik

• 3D model vltavského koryta není úplně vhodný, obzvlášť v případě, že by se jednalo o celý tok (nejen o část Vltavy v Praze). Nebyl by asi takovým přínosem, jak jsem si myslela..
• Měla bych si zjistit více o Vltavě, a to následně reflektovat ve svém návrhu
• Nicméně se chci pokusit sehnat podklady pro vytvoření modelu Vltavy (asi spíš jen pražské části vzhledem k vhodnému měřítku) a model vytvořit
• Držet se principu stezky stromů v Neuschenau - zprostředkovat přímý kontakt s vodou, zážitek z pobytu u vody apod.
• Forma a funkce ostrova by měla vycházet z analýz (a asi i to, jestli bude ostrov stálý nebo plovoucí)

Inspirace: muzea, expozice

Stezka v korunách stromů, Neuschenau,
architekt Josef Stoeger

výstavní expozice Chopinova navštívenka,
ateliér WWAA, Palác Kvasinski, Varšava

expozice astronomie v NTM, Praha, ateliér Projektil

Z těchto inspirací můj záměr nejlépe vystihuje první refernce, naučná stezka v Neuschenau. Podobný princip bych chtěla využít pro vltavské "muzeum" (musím najít nějaké vhodnější označení, tohle pojmenování se mi příčí čím dál víc..).

Muzeum Vltavy - jak dál?



Vltava v ČR



Při posledních konzultacích jsme se shodli na tom, že se budu dál zabývat tématem muzea Vltavy.



Níže nadhozený 3D model Vltavy vyvolává zásadní otázku, a to jestli udělat model celého toku řeky, anebo jen té pražské části. Celá řeka by byla logickým řešením - chci mj. poukázat na význam a funkci řeky, což je zásadně ovlivňováno i jejím horním tokem. Došla jsem k několika variantám, z kterých následně vyplývá i výběr ostrova:


1. Měřítko 1:100, jen Vltava v Praze (S-J…200 m, nejužší průchod…1 m)
2. Měřítko 1:200, celý tok (S-J…1.000 m) – lokalita: Císařská louka
3. Měřítko 1:400, celý tok (S-J…500 m) – vešlo by se na Střelák/Žofín

Pracuju i s variantou, že by byl ostrov pohyblivý, plovoucí. Jeho výhody jsou: větší interaktivita, návštěvníci můžou poznat naživo více míst, případně by mohl i sloužit jako forma přívozu. Naopak výhody ostrova stálého: lze využít jeden ze stávajících ostrovů a jednodušší technické provedení.

Plovoucí ostrov by asi musel být prostorově omezenější a jako vhodnou lokalitu bych zvolila prostor mezi Dětským, Slovanským a Střeleckým ostrovem.

Pro inspiraci jsem navštívila expozici Astronomie v Národním technickém muzeu (architektonické řešení ateliéru Projektil). A také Muzeum pražského vodárenství v Podolí. Uvědomila jsem si, že pojem muzeum není pro můj návrh vhodný (už od začátku je také psán v uvozovkách), rozhodně nechci vytvořit prostor pro vystavování exponátů, ale spíš místo, kde by měl návštěvník porozumět významu a potenciálu řeky Vltavy. Zvažuju i jakési propojení s ostatními institucemi, které se Vltavou a její historií z různých úhlů pohledu zabývají. (Jsou to například: Podskalská celnice na Výtoni - expozice vory a lodě na Vltavě, muzeum Stará čistírna u Císařského ostrova nebo zmiňovaná podolská vodárna - Muzeum pražského vodárenství.)

KONCEPT C) Ostrov pro cyklisty

V současné době prudce stoupá zájem o cyklistiku a konkrétně v Praze vzrůstají i možnosti usnadňující pohyb na kole ve městě (rozšiřování cyklostezek, podniky cyklistům přátelské apod.)

Neměla by tato stále se rozrůstající skupina lidí mít i svůj ostrov?

Jako lokalitu bych volila místo, které by zároveň mohlo sloužit i jako cyklostezka. Dal by se tak vyřešit například nepříjemný průjezd centrem města.

Na tomto ostrově bych si představovala zázemí pro cyklisty (občerstvovna, možnost odpočinout si), toalety, dostatek informací včetně aktualizované mapy Prahy (stále vznikají nové stezky), menší dílnu pro potřebu opravy kola, samozřejmostí je dostatek stojánků pro kola, uzpůsobení i pro kola netypická. Součástí by mohla být i půjčovna kol, případně krámek s cyklo módou.



Pražská půjčovna kol/dílna/minibar Bajkazyl na Rašínově nábřeží



Bajkazyl v Meetfactory